Každý start na berlínském maratónu mně připadá, jako by to byl můj první. Pravdou je,že to byl můj osmý a Marcelin jedenáctý závod. Zvláštní nervozita začíná zpravidla už při příjezdu do Berlína. Tentokrát jsme si udělali malou dovolenou a přijeli už ve středu, tedy 3 dny před startem. Ve čtvrtek jsme si vyzvedli na bývalém letišti Tempelhof startovní čísla a navštívili veletrh sportovní výstroje. Poté následovaly návštěvy přátel a drobné nákupy.
Ve městě jsou přípravy na maratón zvláště pro řidiče patrné již několik dnů před závodem: zelené linie na asfaltu pro inlajnery a modré pro běžce. Trasa závodu byla až na malé výjimky stejná jako v loňském roce. Start závodu byl v sobotu v 16:10 na Strasse des 17.Juni v Tiergartenu.
Pro mě začíná maratón vždy už v noci před startem v posteli, tedy virtuálně. Představuji
si celou trasu přes bývalý východní Berlín, neexistující berlínskou zeď, čtvrť Wilmersdorf,kde jsme mnoho let bydleli, až po hlavní třídu Unter den Linden a Braniborskou bránu k cíli.
Ráno zjistím, že jsem spal jen pár hodin, ale to k maratónu už nějak patří. Na oběd jsou jako obvykle nudle s rajskou omáčkou. Dvě hodiny před startem vyrážíme na „naše“ parkoviště v Tiergartenu u italského velvyslanectví. Počasí je fantastické, slunečno a asi 20° C. Po strečinku vyrážíme ke startu. Není to tak jednoduché: ze směru od Braniborské brány vyrážejí s námi ke startu další stovky závodníků. Proplétáme se různými cestičkami ohrazenými zábradlím a spoustou pořadatelů, kteří žádné zkratky nebo výjimky nepřipouštějí. Zde se ukazuje německá perfektnost dotažená do extrému. Nakonec dorážíme do našeho startovního bloku E. Těsně před startem ještě zahlédneme Radka Urminského v bloku D. Pozdravíme se a popřejeme hodně štěstí.
A už jedeme a s námi dalších 7610 závodníků…
Brzy po startu zahlédneme pár ve středním věku, který jede velmi pravidelně a má pro nás
přiměřené tempo. Tak se přidáváme. Já jedu s nimi v podstatě až do cíle. Marcele se zdá tempo trochu pomalé, ale vydrží to asi až do 30 km. Pak sama vyráží dopředu. Nakonec se šťastní a unavení setkáváme v cíli: můj čas 1:49:44, Marcela 1:46:01. S časem jsem spokojen – po operaci kolene a nedostatečném tréninku. Marcela skončila ve své kategorii W60 na 6. místě! Letos bylo v této kategorii 26 účastnic, což je rekord.
Maratónu se zúčastnili také závodníci z Česka. Pro příklad vybírám Honzu Hoidekra
(čas 1:25:54) se kterým jela Marcela už letošní poloviční maratón v Berlíně, Radka Urminského, který nechybí na žádných závodech (1:39:53) a Tomáše Loukotu ( 1:45:29 ), kterého jsme už vloni potkali v cíli.
A příští rok se opět chystáme do Berlína na poloviční maratón (28.3.2010) a velký maratón
(25.9.2010). Atmosféra obou závodů je neopakovatelná a to si nechceme nechat ujít.
Jiří a Marcela Schneiderovi
Worker SSCO team